Můj otec má příliš mnoho představivosti
Můj otec má příliš mnoho představivosti
Vždycky se mu mysl rozplouvá,
vždycky vypadá, jako by byl mezi hvězdami,
jako by nebyl z tohoto světa.
Tati, prosím tě, trochu se mnou zabývej,
tati, pojď udělat obchůzku.
Vidíš, jak je zaneprázdněný,
hledá své brýle,
které jsou prostě na jeho nose.
A už zase mrzutě mumlá,
takový táta si musí vždycky hlídat,
jednoho dne ztratí hlavu.
Stráví čas vymýšlením podivných věcí,
skutečně neobvyklých věcí.
Věř mi, není to zrovna jednoduché,
mít takového otce.
A v jeho hlavě vždycky běží malý kolečko,
je to opravdový vichr.
Tati létá jako ptáci.
Občas si vyletí,
namísto, aby hrál golfa nebo jezdil na kole,
jako obyčejní tati.
Ne, musí létat, musí vystoupat vysoko.
A ten člověk je můj otec.
Pracuje na podivných zprávách,
které mu přicházejí z jiné planety.
Já tomu nerozumím, považuji to za velmi složité,
věci, co mě děsí.
Nicméně mám dojem, že se tátovi to líbí,
zatímco ostatní se nudí.
Ale já vím, že mě má zcela rád.
Jsem jeho dcera, on je můj otec,
a já budu s ním létat, nemám se zač bát.
Společně obejdeme svět,
společně najdeme cestu ke štěstí,
uděláme obchůzku.