Tom Bearden aneb energie vakua
Tom Bearden aneb energie vakua
26. května 2004: Ačkoli jsem se rozhodl níže uvedený dopis zachovat, odpovídající kroku mladého fyzika-kolegy (podepisujícího se pseudonymem), který zmiňuje „odvrácení se“ od Beardenа ze strany jiného fyzika, k němuž se hlásí: Evanse, nelze tuto otázku považovat za objasněnou. Přetrvává „problém Bearden“, stejně jako přetrvává problém „paměti vody“ nebo „studené fúze“. Moji čtenáři si samozřejmě velmi přejí, aby se do všech těchto záležitostí vneslo jasno. Mnozí mě nasměrovali na četné stopy vedoucí k té či oné pozici. Nebylo by deontologicky vhodné odpovídat ukvapeně na jedny názory jiným názorem. Ale to vše vyžaduje poměrně značnou investigativní a analytickou práci. Zaneprázdněn mnoha jinými úkoly mohu tyto otázky jen odložit na později. Skutečnost, že Bearden, který v minulosti, jak se ukazuje, spolupracoval se svým kolegou Evansem, je nyní tímto odmítán, nic nedokazuje. V úvahu se musí brát pouze vědecká fakta. Jean-Louis Naudin tvrdí, že některé experimenty zopakoval. To vše je třeba prozkoumat. Odpovídá nadbytek energie, který byl údajně zjištěn, demagnetizaci magnetů? Další otázka k objasnění. Ve vědě nelze žádnou tezi a priori považovat za šarlatánství. Kdyby supravodivost nebyla snadno prokázána Kamerlinghem Onnesem na počátku 20. století, kdyby tyto experimenty byly choulostivé, obtížně reprodukovatelné a objevovaly se teprve dnes, není pochyb, že by tento jev, dosud velmi špatně chápaný, byl okamžitě uvítán jako podvod a lidé by volali: „Jak si představujete, že budete desítky let nechat proudit elektrický proud vodičem, aniž by došlo k sebemenší ztrátě Joulovým jevem!“ Stejně tak vám připomínám, že velký Poincaré, konfrontován s tezí o štěpení, ve své době odpověděl: „Osobně pochybuji, že by se někdy podařilo zničit město librou hmoty.“
Naopak artefakty mohou nachytat mnoho lidí, včetně samotných experimentátorů. Přečtěte si k tomu povídku, kterou jsem napsal, ale která odpovídá prožitému příběhu, dost smutnému ostatně.
5. května 2004
Energie vakua, co to je? Když se odkážete na stránky Toma Beardenа, vyvalí se na vás masa konceptů „pokročilé fyziky“. Představena je machine, „která by měla umožnit čerpat energii z vakua“.
Bearden je „špičkou“ akcí lidí jako Greer, který má tendenci upoutávat pozornost davů na fantastické zdroje energie. To vše si zasloužilo vyšetřování. Měl jsem vlastní názor na Dr. Greera. V roce 2002 tento spustil operaci „Disclosure“ („Odhalení“). V tomto manifestu Greer vyzýval lidi, kteří se účastnili „black programů“ v USA, aby začali mluvit a odhalili, že Spojené státy na základě studia vraků UFO narazily na zcela nové oblasti vědy a techniky, které jim zajistily mimořádný náskok v mnoha oblastech. Skutečně si myslím, že Američané mají technicko-vědecký náskok před ostatními národy, jaký si ani zdaleka nedovedeme představit. Některé konkrétní body (MHD) jsem zmínil v knize, kterou jsem vydal v lednu 2003. Přiznávám, že zpočátku jsem byl v pokušení uvěřit, že Greerův postup je autentický a upřímný, a dokonce i v tom případě velmi odvážný. Poslal jsem mu tehdy poměrně obsáhlý spis v angličtině týkající se amerického náskoku v oblasti hypersonického letu. Byl jsem překvapen, že Greer tyto informace nedal na své stránky, když podle jeho slov to bylo přesně to, co by si přál. Ve skutečnosti, jak měsíce plynuly, jsem nakonec pochopil, že Greerovy akce zapadají do rámce rozsáhlého plánu dezinformace made in USA. Myšlenka spočívala v upoutání pozornosti lidí na takzvaně revoluční koncepty, které se posléze ukážou jako liché, což je odradí od kladení otázek o těchto případných „exotických“ zdrojích energie.
Uveďme paralelu. Země vynalezne atomovou bombu. Aby odradila lidi, včetně vědců, od přílišného zájmu o tento typ nových zbraní, pověří jednoho muže, aby spustil poplach a řekl například, že jde o fantastickou bombu „na kyslík a kapalný vodík“ (připomeňme, že když japonští vojáci dorazili do Hirošimy a zjistili rozsah zkázy způsobené bombou, mysleli si, že by mohlo jít o bombu, jejíž složky by se mohly nacházet ve zkapalněném stavu). Poté, co byla pozornost celého světa polarizována na tuto fantastickou bombu se „zkapalněnými složkami“, fyzici ukážou, že to vše nestojí na ničem a že bomba tohoto typu nemůže „zničit město“, jak tvrdila naše „husa z Kapitolu“. Všeobecná diskreditace se pak rozšíří na všechny tyto nároky a odradí lidi od dalšího pátrání. Pokud by náhodou prosákla nějaká informace o případné jaderné výbušnině, reakce bude: „Ach, to bude zase něco jako ta blbost s bombou ze zkapalněných složek.“ Tak funguje dezinformační operace.
Operace zinscenovaná Greerovým týmem (který je samozřejmě jen špičkou ledovce takového zařízení a může být ostatně obratně manipulován) obsahuje prvky, které mají být na špičkové vědecké úrovni. To je pozice, kterou zaujímá Thomas Bearden, šampion energie vakua. Aby se věci objasnily, musel se někdo (odvážně) ponořit do Beardenových spisů a pokusit se vnést světlo do celé této záležitosti. Níže uvedený dopis shrnuje vyšetřování mého korespondenta, fyzika. Shrneme-li tento dopis několika slovy, Beardenovy texty jsou patchworkem „propozic“, které jsou buď trivialitami na úrovni studenta prvního ročníku bakalářského studia fyziky, nebo pokročilými koncepty, s nimiž operují někteří teoretičtí fyzici. Chybí pouze logická souvislost mezi všemi těmito prvky. Chybí rovněž: schéma slavného stroje zkonstruovaného Beardenem. Spokojuje se s tvrzením, že v jeho spisech je rozptýleno dost informací na to, aby jej elektronik mohl rekonstruovat. Ale zjevně to vypadá jako dílky puzzle naházené na stůl, minus jejich návod k použití. Bearden cituje fyzika jménem Evans a často se na něj odvolává. Můj přítel pak kontaktoval Evanse, autentického špičkového teoretického fyzika, a vyptával se ho. Evansova odpověď je jednoznačná: považuje Beardenа za nic jiného než podvodníka a šarlatána a svoluje, aby můj přítel jeho názor reprodukoval na internetových stránkách.
Není-li jiných informací, tímto se případ Bearden uzavírá, jednoho z předáků současných patafyziků. Beardenovy akce, ať už je vědomým aktérem nebo manipulovaným mýtomanem, slouží Američanům k rozvinutí kouřové clony (zahrnující rovněž Biefeldův-Brownův efekt) určené k maskování mnohem jasnějších pokroků, jako je MHD aplikovaná na hypersonický let. Jak jsem napsal ve své knize, byl bych kdykoli připraven předstoupit před fyziky, mechaniky tekutin a letecké inženýry a odpovědět na všechny jejich otázky týkající se této nové koncepce hypersonického letu se vstupem vzduchu řízeným MHD a systémem přemostění umožňujícím reinjektovat energii přeměněnou na elektřinu proti proudu jako navýšení rychlosti na výstupu z trysek. To jsou ostatně věci, které jsem na jaře 2003 vyložil studentům a učitelům Národní vysoké školy letecké v Paříži a nikdo jen nepokrčil rameny. Nejsem žádný Bearden mechaniky tekutin a fyziky ionizovaných plynů. Nikdo nikdy nahlas neřekl, a tím spíše nenapsal, že jsem šarlatán v různých disciplínách, kterými jsem se zabýval.
Co se dobře pojímá, jasně se vyslovuje.
**
Drahý Jean-Pierre,
Požádal jsi mě, abych se podíval na stránky Toma Beardenа:
a dal názor pro čtenáře tvých stránek, které tu mimochodem zdravím. Předpokládám, že už máš na věc svůj názor, ale máš pravdu: dva pohledy jsou lepší než jeden.
Co si počít s takovými stránkami? Tu je pán, který nám říká, že lze extrahovat energii z vakua, že je to snadné, že to už udělal a že to hodlá dělat ve větším měřítku. Jak si udělat názor? Prvním řešením je obrátit se na dokument nazvaný: The Motionless Electromagnetic Generator: How it works, jinými slovy Jak to funguje. Super! říká si člověk, všechno nám vysvětlí, aniž by zabíhal do zbytečných podrobností!
Bohužel tento dokument nám nemůže nijak pomoci: používá tolik pojmů na tak vysoké úrovni, že jen málokteří fyzici je všechny znají. Například
Berryho fáze,
poměrně nedávný matematický koncept, který někteří teoretičtí fyzici používají k řešení určitých problémů kvantové mechaniky: mnoho fyziků (ale ne všichni) o něm slyšelo, velmi málo jich jej skutečně studovalo a umí jej použít. Pokud se autor schovává za takovými koncepty, může nám říkat cokoli, protože jen velmi málo lidí to může ověřit. Beardenovi stačí takto množit odkazy na nejobtížnější a nejvyhrocenější koncepty fyziky, aby vytvořil kouřovou clonu, za kterou se může schovat. Zmiňuje tak rovněž věc zvanou „symmetrical and asymmetrical regauging“ (netušení, co to je, ale jsem ochoten uvěřit, že to existuje), a pokud se navíc odvolá na semi-advanced semi-retarded potenciály elektrodynamiky nebo na Donaldsonův druhý topologický invariant, je jisté, že ho nikdo nebude moci sledovat.
Zde mi lze namítnout: je snadné množit odkazy na nejabstraktnější koncepty fyziky, ale je obtížné je koherentně artikulovat. Ale právě to Bearden nedělá: jeho „vysvětlení“ je jen dlouhý seznam drobných tvrzení (z nichž mnohá jsou ostatně jistě pravdivá) bez sebemenší známky logického řetězení. Žádné „tedy“, „avšak“, „což implikuje“, „z toho plyne“ atd… Máme je snad doplňovat my? Je to puzzle? Bearden střídá klasická až banální tvrzení se svými osobními, přinejmenším odvážnými závěry.
Mimochodem stojí za zmínku, že všechny Beardenovy odkazy nejsou neproniknutelné: dává nám také některé informace, které jsou pro fyziky banálními hospodskými řečmi, věci, které by měl znát každý student prvního nebo druhého ročníku univerzity, jako skutečnost, že pole E (elektrické) a B (magnetické) nejsou oddělitelná, ale jsou dvěma aspekty téhož celku. Nejpodivnější (a také nejpodezřelejší) je, že tyto základní pojmy jsou jediné, které podrobně rozvádí! Nevysvětluje nám, co je Berryho fáze. Ne, příliš jednoduché! (Škoda, to by mě docela zajímalo.) Naproti tomu podrobně rozvádí elementární věci o polích E a B a odvolává se přitom na citace osobností, jako je nositel Nobelovy ceny Richard P. Feynman (což může dělat, protože i nositelé Nobelovy ceny někdy v učebnicích vysvětlují jednoduché věci, a to fyzika neoklame).
To činilo tento dokument málo využitelným a málo přesvědčivým. Naštěstí zbývá jiný přístup k problému: funguje ten stroj, ten experimentální objekt? Pan Bearden nám říká, že svůj stroj realizoval, že to funguje, že to můžeme udělat i u nás doma. Výborně. Kde jsou plány? Musím říci, že jsem na jeho stránkách dost bloumal, aniž bych je našel. Jeho stránky jsou samozřejmě stránkami se zásuvkami, chapadlovité, takže se nikdy nedostanete na konec, a nemohu říci, že jsem prozkoumal vše. Ale koneckonců jsem dost kroužil a schéma objektu jsem nenašel. Autor nám přitom říká, že „bylo rozšířeno dost informací, aby normální laboratoř mohla jeho přístroj duplikovat“. Ano, ale kde? Jsou dostupné na určitém místě? V dokumentu „Jak to funguje“ nám Bearden říká, že jeho stroj vypadá jako transformátor s jádrem ze speciálního „nanokrystalického“ materiálu. Dobře, klidně, ale jakého materiálu? Má jméno? Dá se sehnat ve specializovaném obchodě? S takovými indiciemi se ani nejlepší elektronik k duplikaci jeho stroje nechystá.
Na druhou stranu, když jeho stroj funguje, proč nám ho neukáže? Dobře, žiju poněkud daleko od Kalifornie, ale malá demonstrace na kongresu IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers, mocná americká vědecká asociace, která chce být katalyzátorem inovací v elektrotechnice) by neuškodila.
Nemějme tedy žádné obavy: pokud Beardenův vynález obstojí, bude pravděpodobně brzy v čele takového jmění, že výše Nobelovy ceny, kterou mu jistě udělí, nebude ani stát za námahu cestovat do Stockholmu.
Dost žertů: pan Bearden necituje jen učence minulého století jako R. P. Feynman, cituje také žijící lidi. Při brouzdání po jeho stránkách se najdou také výňatky z korespondence jistého prof. Evanse. Při bližším pohledu se zjistí, že nejde o korespondenci mezi panem Evansem a panem Beardenem, ale o zprávy sebrané na stránkách institutu, který pan Evans řídí, AIAS (Alpha Institute for Advanced Studies
/ ), v podstatě interní korespondence institutu. Než jsem tuto stránku našel, prof. Evanse jsem neznal. Zašel jsem na stránky jeho institutu, abych si přečetl jeho životopis. Působivé. Vyplývá z něj, že pan Evans je autentický fyzik, absolvoval univerzitní studia fyziky, získal stipendia, byl zván na různé univerzity po světě a je autorem, jak říká, více než 600 publikací – to už je skoro příliš. Dostal také velké množství cen, to už je dokonce trochu podezřelé. Publikoval 11 děl, jedno z nich s Jean-Pierrem Vigierem, který pracoval s Louisem de Brogliem (u čerta!), a dvě díla by měl mít v tisku. Tu přiznávám, že jsem byl zmaten: skutečný fyzik, který pracuje s Beardenem? Chtěl jsem vědět víc a napsal jsem přímo Evansovi, aniž bych mu tajil, že jde o to dozvědět se víc o Beardenovi. Zde je shrnutí naší výměny:
Prof. Evans
: Podle mého názoru je Beardenova práce pseudověda a měla by být ignorována. Nedávno přiznal, že má Ph. D. z podvodné univerzity zvané „Trinity University“, která byla vystopována k poštovní schránce v Sioux Falls v Minnesotě. Beardenův Ph. D. je prý pohlednice zaslaná na tuto schránku. Hodně se odvolává na mou práci a na práci jiných skutečných vědců, ale nerozumí žádné fyzice a prezentuje práci skutečných fyziků velmi škodlivým způsobem. Roky jsem se snažil pochopit jeho slova, ale nakonec jsem s ním přerušil všechny styky a zablokoval jeho e-mail.
: Mohu vás citovat na webu?
Evans
: Ano, rozhodně, Bearden by měl být odmítnut každým skutečným fyzikem. (…) Beardenovy tlachy byly znovu a znovu odsuzovány jako naprostý nesmysl a jsem velmi rád, že to vidíte. Myslím si tedy, že vše, co napsal a bezpochyby bude dál psát, by mělo být odmítáno a odsuzováno při každé příležitosti.“
Překlad
Prof. Evans
: Podle mého názoru je Beardenova práce pseudověda a měla by být ignorována. Nedávno přiznal, že má Ph. D. z podvodné univerzity zvané „Trinity University“, která byla vystopována k poštovní schránce v Sioux Falls v Minnesotě. Beardenův Ph. D. je prý pohlednice zaslaná na tuto schránku. Hodně se odvolává na mou práci a na práci jiných skutečných vědců, ale nerozumí žádné fyzice a prezentuje práci skutečných fyziků velmi škodlivým způsobem. Roky jsem se snažil pochopit jeho slova, ale nakonec jsem s ním přerušil všechny styky a zablokoval jeho e-mail.
: Mohu vás citovat na webu?
Prof. Evans
: Ano, rozhodně, Bearden by měl být odmítnut každým skutečným fyzikem. (…) Beardenovy tlachy byly znovu a znovu odsuzovány jako naprostý nesmysl a jsem velmi rád, že to vidíte. Myslím si tedy, že vše, co napsal a bezpochyby bude dál psát, by mělo být odmítáno a odsuzováno při každé příležitosti.“
Nelze být jasnější. Inu, nic nebrání Beardenovi citovat na svých stránkách, koho chce, pokud je citace přesná, i někoho, kdo jeho prací neopovrhuje. Měl se však spokojit s citováním chlapíků jako Feynman: učenci minulosti se už nemohou bránit.
Tento dopis by nebyl úplný, kdybych neřekl, že nedávno pan Evans, jak říká, navrhl sjednocenou teorii polí. Pan Evans si také myslí, že lze v zásadě extrahovat energii z vakua, respektive z časoprostoru, a doufat v prokázání jevů antigravitace. Proto ho Bearden cituje. Ale Evans neříká, že už je to hotové, ani že to bude příští týden. Jeho teorie je mladá, ještě musí projít všemi povinnými zkouškami: konfrontací s jinými fyziky, s již provedenými experimenty a s těmi, které nám může navrhnout. Zkrátka musí si prorazit cestu, pokud se jí to podaří.
Tak, Jean-Pierre. Jak jsi mě požádal, snažil jsem se být stručný, abych šetřil tvé čtenáře. Potvrdíš jim, že jsem si mnoho argumentů nechal v kapse, a to argumentů relevantních až smrtících. Ale myslím, že to v případu Bearden stačí.
Přátelsky
J. Livard, fyzik.
**Počet návštěv od 5. května 2004 **: