Bez názvu
Válečná bitva o dort (skutečná příběh 24. prosince 2014) Moje žena a já jsme plánovali pozvat několik přátel na tradiční oběd 25. prosince. V Pertuis, kde bydlíme, se nachází jedna z nejlepších pekařských dílen oblasti, na vrcholu Cours de la république, vpravo. Je to malé, téměř koutek, s výkladní skříňkou před domem, která má jen asi jeden metr šířky. Ale zákusky, které tam najdete, jsou absolutně výtečné a mnohem levnější než ty, které najdete v hlavní pekařské dílně města Aix-en-Provence, kterému nebudu říkat jméno.
V Pertuis žije opravdový umělec, opravdový mistr v této oblasti, jehož tvář jsem nikdy neviděl, a už desítky let vytváří nejrozmanitější a nejjemnější zákusky, sladké, ale ne příliš, spojující chutí s estetikou.
- prosince se tam skutečně tlačí dav lidí, kteří si chtějí vyzvednout dorty, které je třeba objednat v předstihu.
Ale časy se mění. Nikde už se nedají najít ty zákusky, které jsem měl jako dítě, válcové dorty naplněné jednoduchou moučnou omáčkou, chutnající na kirsch.
Dorty, jak je miluji. Mistr z Pertuis, doktor v malých zákusech, odborník na maraschino, musel následovat chutě veřejnosti. Dnes – a já tedy jen vyjadřuji svůj osobní názor – již nejsou sváteční dorty moderních dob hromadné válce, jen trochu naplněné sušenkami, příliš barevné, příliš silně vonící.
Takže od doby, kdy se do světa svátečních dortů vkrádla nesprávná modernita, moje žena a já pro tradiční oběd druhého dne vyloučíme tento výběr, abychom ukončili jídlo.
Předtím, než jsem do města dorazil, mi moje žena řekla:
- Doporučuji ti, abys se nezdržoval. 24. prosince ráno je tam rychle plno lidí. Vloni jsem musela čekat tři čtvrtě hodiny, jen abych si koupila jednoduchý zákusek. Až jsem se dostala ke stánku, řekla mi majitelka, manželka mistra, že v podstatě existují dvě fronty. Levá fronta byla tvořena lidmi, kteří přišli vyzvednout své individuální objednávky, a pravá fronta lidmi, kteří přišli koupit běžný dort mezi těmi, které mají výkladní skříň.
- prosince přijdu v 9:30. Před pekařským koutkem je fronta dvaceti pěti lidí, většinou žen. Žádná druhá fronta. Ignorují to, ptám se zaměstnankyní, ale okamžitě mě zasáhne řada křiků:
Za frontou, jako všichni!
Ale říkají, že existují dvě rovnoběžné fronty – jedna pro ty, kdo přišli vyzvednout svou objednávku dortu, a druhá pro ty, kdo chtějí koupit jiný druh zákusku, který je vystavený (zbyly tři, skromné, vzal jsem dva).
To nic neznamená, všichni ti lidé jsou ve stejné frontě! Za frontou! Za frontou!
Pardon, ale já si přesto půjdu dovnitř, zjistím si to.
Ženy se rozčílí, snaží se zamezit, ruce se stahují kolem deštníků, hůrek.
Podařilo se mi zjistit u jedné ze tří zaměstnankyní, která mi řekla:
- Ano, lidé, kteří kupují zákusky a nejsou tady, aby vyzvedli objednaný dort, nemusí se přidat do této fronty.
Tak jsem se proto pohnul dál do malého obchodu, pronásledován křikem, protesty žen, které se tvářily, že byly přehnané.
Najednou dvě ženy vystoupily z fronty a řekly:
Vy také nejste tady, abyste vyzvedli dort?
Ne, já jsem proti dortům. V této frontě jsou pro-dortoví.
My také jsme proti dortům. Ale kde je tedy fronta pro lidi, kteří nejsou tady vyzvednout objednaný dort?
Fronta je já.
Tak se za tebou postavíme.
A okamžitě jsme tvořili frontu proti dortům – tři lidi.
Takže v pekařství vznikl rozkol mezi pro-dortovými a proti-dortovými. Jeden muž – to je provocér. Tři lidé – to je druhá fronta. Křik a urážky letí.
Za frontou! Za frontou!
Ne, vy jste v frontě pro-dortových. My jsme proti svátečním dortům. Radši si bereme běžné zákusky.
Muž naříká:
- Pokud to takhle pokračuje, budete zlikvidováni!
Majitelka obchodu potlačuje smích před tím absurdním konfliktem. Ale díky mému trvání jsme byli o několik minut později obslouženi.
Pro-dortoví stojí těsně před pokladnou, vytvářejí bariéru.
Vždycky jsou ti, co chtějí jet před ostatními!
Ne, paní. Vy jste pro-dortová. Já jsem proti-dortový, z principu. Chci zaplatit. Můžu se přiblížit ke pokladně?
Měl jsem skutečně velké potíže přiblížit se k malé pokladně, která je v měřítku obchodu. Zaplatil jsem, vyzvedl jsem svůj dort z Toulonu v papírové krabici a prošel jsem, pod pohledy rozzlobenými, téměř nenávistnými pro-dortových. Ale držel jsem se, odolal jsem té hordě. Uvedl jsem svá práva proti-dortového.
Když jste si jistí svým právem, neměli byste se nechat odradit hrozby, kamkoli byly.
Obrázky
