Konec Sacharovova projevu
Konec projevu Andreje Sacharova při převzetí Nobelovy ceny, přečteného v Stockholmu Jelenou Bonnerovou
- prosince 2005
Před tisíci lety lidské kmeny trpěly velkým strádáním v boji o existenci.
Tehdy bylo důležité nejen umět zacházet s kyjem, ale mít také schopnost inteligentně myslet, brát ohled na znalosti a zkušenosti nashromážděné kmenem a rozvíjet vazby, které by položily základy spolupráce s jinými kmeny.
Dnes musí lidský rod čelit podobné zkoušce. V nekonečném prostoru by mohlo existovat několik civilizací, mezi nimi i společnosti, které by mohly být moudřejší a „výkonnější“ než ta naše.
Zastávám kosmologickou hypotézu, podle níž se vývoj vesmíru nekonečněkrát opakuje na „následujících“ nebo „předchozích“ stránkách knihy vesmíru.
Nicméně nesmíme umenšovat své posvátné úsilí v tomto světě, kde jsme jako slabé záblesky ve tmě na okamžik vyvstali z nicoty temného nevědomí k hmotné existenci. Musíme respektovat požadavky rozumu a vytvořit život, který bude hoden nás samých i cílů, které sotva tušíme.
Andrej Sacharov
Níže je fotografie, kterou jsem pořídil v osmdesátých letech. Jde o model o průměru 7 cm ponořený ve vzduchu pod tlakem jedné desetiny milimetru rtuti a napájený VF pod jedním megahertzem. Viditelné záblesky jsou mikrovlnné oblouky.
**Fotografie pořízená v mé laboratoři – podkrovní komůrce v rue Aude, Aix en Provence.
Když jsem tyto pokusy dělal, na obrazovkách televizorů sousedů se .. sněžilo. ** ---
Počet zobrazení této stránky od 13. prosince 2005 :